Neurologické oddělení

Centrum poskytuje vysoce specializovanou diagnostickou a léčebnou péči pro pacienty, kteří byli pro bolesti hlavy již vyšetřováni a léčeni a u kterých se standardní dostupnou léčbou dosud nepodařilo jejich obtíže zmírnit. Věnujeme se komplexní terapii celé škály bolestí hlavy, spolupracujeme s ambulantními neurology i praktickými lékaři a specialisty z jiných oborů.
Centrum má návaznost na lůžkové neurologické oddělení a pomocné vyšetřovací metody (RTG, CT, MRI, angiografii, ultrasonografii, elektrofyziologickou laboratoř). K dispozici jsou i konziliární služby dalších medicínských oborů, včetně neuropsychologie. Máme možnost nabídnout pacientům s migrénou v našem kraji i nejmodernější biologickou léčbu monoklonálními protilátkami, která cílí přímo na specifické receptory v mozku. První zkušenosti s touto novou metodou léčby jsou velmi dobrí, léčba je velmi efektní. Biologickou léčbu migrény mohou podstoupit pacienti, kteří projdou přísnými indikačními kritérii, stanovenými SÚKL. Podmínkou jsou četné záchvaty migrény, které dosud nereagovaly na standardní léčbu (musí být doložena nedostatečná účinnost u nejméně 2 běžně dostupných léků na migrénu, užívaných po dostatečně dlouhou dobu).
Pokud není při léčbě monoklonálními protilátkami dosaženo adekvátní terapeutické odpovědi ( pokles minimálně o 50% migrenosních dnů za měsíc v porovnání s výchozím stavem ), musí být ukončena. Důvodem je mimo jiné vysoká finanční náročnost biologické léčby. Pacienti z Jihlavska se mohou objednávat na doporučení praktického lékaře, nebo odborného lékaře – neurologa, pacienti z jiných okresů pouze po doporučení od ošetřujícího neurologa.

Ke vstupnímu vyšetření je nutné s sebou přinést lékařskou dokumentaci o předchozích vyšetřeních a léčbě, zejména podrobný záznam o dosud užívané profylaktické léčbě s přesně zaznamenaným časovým obdobím (minimálně však 3 měsíce terapie), maximální dosažené dávce léku a případném důvodu vysazení léčby. K vyšetření je nutný také denní záznam bolestí hlavy, kde pacient pečlivě zaznamenává po celý kalendářní měsíc dny s bolestí hlavy, typ a počet užitých tablet léků proti bolesti a u žen jsou navíc vyznačeny i dny s menstruací.

Centrum se zabývá diagnostikou a léčbou roztroušené sklerózy. Centrum má od roku 2019 status centra vysoce specializované péče pro roztroušenou sklerózu a neuromyelitis optica.

Centrum se zabývá diagnostikou a léčbou roztroušené sklerózy. Centrum má od roku 2019 status centra vysoce specializované péče pro roztroušenou sklerózu a neuromyelitis optica.

CMP je nejčastější příčinou nemocnosti a invalidity a zároveň jednou z nejčastějších příčin úmrtí v rozvinutých zemích. V České republice postihne CMP až 40.000 lidí ročně. Proto je nezbytná taková organizace péče o pacienty s akutní CMP, která zajistí dostupnost časné diagnostiky a účinné léčby pro tyto nemocné na celém území ČR. Dle Věstníku MZd. č. 2/2010 je péče o pacienty s akutní CMP poskytována centralizovaně prostřednictvím sítě Komplexních cerebrovaskulárních a Iktových center. Do této sítě bylo Věstníkem č. 8/2010 MZd zařazeno Iktové centrum Nemocnice Jihlava, p.o.
Dále je nutné provádění pečlivé prevence u všech pacientů se zvýšeným rizikem vzniku CMP – vyšetření a včasné nasazení takové léčby, která dle poznatků evidence-based medicine toto riziko prokazatelně snižuje. Také tento úkol plní jihlavské Iktové centrum prostřednictvím své Cerebrovaskulární poradny.

EEG – Elektroencefalografie

je vyšetření registrující elektrickou mozkovou aktivitu. Nervové buňky si mezi sebou předávají signály pomocí změn elektrického napětí. Změny elektrického napětí se v malé míře propagují až na povrch hlavy, kde jsou registrovány citlivými elektrodami a zaznamenány do grafu. EEG má využití především v diagnostice epilepsie a poruch spánku, ale i u pacientů s migrénami, po  ztrátě vědomí nevyjasněné příčiny, cévních mozkových příhodách či úrazech mozku. V rámci neurologického oddělení jsou umístěny dva EEG přístroje. EEG je zásadní vyšetřovací metodikou pro stanovení diagnózy epilepsie. Součástí elektroencefalografu je několik elektrod (16 až 25), které jsou napojeny na vyhodnocovací zařízení – počítač. Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. EEG se provádí jako ambulantní vyšetření. Pacientovi je na hlavu nasazena speciální čepice s elektrodami, na které byl předtím nanesen vodivý gel. Po umístění čepice a po jejím připojení k přístroji se pacient uloží na vyšetřovací lůžko. Celé vyšetření trvá do 45 minut. Během vyšetření je občas pacient vyzván, aby na určitou dobu zavřel či otevřel oči, aby určitou rychle zhluboka dýchal. V určité fázi je také pacient vystaven světelným zábleskům, na EEG se tak může ukázat citlivost na světlo (fotosenzitivita), která je přítomná u určitých druhů epilepsie. EEG vyšetření nemá žádná rizika, nevystavuje pacienta žádným škodlivým účinkům, ani není bolestivé. Na EEG vyšetření se není třeba nijak speciálně připravovat. Pokud ale plánujete například návštěvu kadeřníka, je lepší ji odložit na dobu po vyšetření EEG, při vyšetření se vám totiž může „rozcuchat“ účes.

Vyšetření objednává neurolog a je k němu třeba mít doporučení s vyplněnou žádankou. Výsledek vyšetření je k dispozici s odstupem po popisu lékařem.

EEG – Elektroencefalografie

je vyšetření registrující elektrickou mozkovou aktivitu. Nervové buňky si mezi sebou předávají signály pomocí změn elektrického napětí. Změny elektrického napětí se v malé míře propagují až na povrch hlavy, kde jsou registrovány citlivými elektrodami a zaznamenány do grafu. EEG má využití především v diagnostice epilepsie a poruch spánku, ale i u pacientů s migrénami, po  ztrátě vědomí nevyjasněné příčiny, cévních mozkových příhodách či úrazech mozku. V rámci neurologického oddělení jsou umístěny dva EEG přístroje. EEG je zásadní vyšetřovací metodikou pro stanovení diagnózy epilepsie. Součástí elektroencefalografu je několik elektrod (16 až 25), které jsou napojeny na vyhodnocovací zařízení – počítač. Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. EEG se provádí jako ambulantní vyšetření. Pacientovi je na hlavu nasazena speciální čepice s elektrodami, na které byl předtím nanesen vodivý gel. Po umístění čepice a po jejím připojení k přístroji se pacient uloží na vyšetřovací lůžko. Celé vyšetření trvá do 45 minut. Během vyšetření je občas pacient vyzván, aby na určitou dobu zavřel či otevřel oči, aby určitou rychle zhluboka dýchal. V určité fázi je také pacient vystaven světelným zábleskům, na EEG se tak může ukázat citlivost na světlo (fotosenzitivita), která je přítomná u určitých druhů epilepsie. EEG vyšetření nemá žádná rizika, nevystavuje pacienta žádným škodlivým účinkům, ani není bolestivé. Na EEG vyšetření se není třeba nijak speciálně připravovat. Pokud ale plánujete například návštěvu kadeřníka, je lepší ji odložit na dobu po vyšetření EEG, při vyšetření se vám totiž může „rozcuchat“ účes.

Vyšetření objednává neurolog a je k němu třeba mít doporučení s vyplněnou žádankou. Výsledek vyšetření je k dispozici s odstupem po popisu lékařem.

EMG – elektromyografie

Naše neurologické oddělení disponuje novým přístrojem pro EMG diagnostiku. Pomocí EMG se vyšetřuje kompletní spektrum  nervosvalových chorob, ale i onemocnění periferních nervů. Měří se rychlost vedení vzruchu ve stimulovaném nervu a velikost elektrické odpovědi na stimulaci ve svalu nebo v jiném místě nervu. Nejčastější vyšetřovanou diagnózou je SKT – syndrom karpálního tunelu (utlakový syndrom, který způsobuje postižení či poškození středního nervu – nervus medianus v karpálním tunelu – zápěstí).
Před vyšetřením není nutná žádná speciální příprava. Můžete normálně jíst, pít a užívat běžné léky. Vyšetření se není nutné obávat. Pokud lékař k vyšetření použije snímací kožní elektrody, tak je metoda absolutně nebolestivá. Jehlová elektroda se zavádí do příslušného svalu a zavedení jehlové elektrody do svalu vpichem skoro vůbec nebolí, protože elektrody jsou velmi tenké – tenčí než běžné injekční jehly.
Vyšetření objednává neurolog a je k němu třeba mít doporučení s vyplněnou žádankou.

Evokované potenciály

Jsou vyšetření sledující aktuální elektrickou aktivitu Vašeho mozku. Vyšetření se používá při podezření na postižení zrakové, sluchové či míšních drah. Typicky se využívá k diagnostice demyelinizačních onemocnění (např. roztroušené sklerózy), mozkových příhod a poškození nervů. Vyšetření navrhuje neurolog či oftalmolog. Při vyšetření jsou Vám na hlavu připevněny snímací elektrody. Připevnění není bolestivé. Po ověření správného kontaktu všech elektrod dostanete za úkol sledovat obrazovku. Lékař přitom na monitoru počítače sleduje, jak na zrakové podněty reaguje Váš mozek. Vyšetření sluchových evokovaných potenciálů (BAEP) probíhá podobně. Místo obrazovky však budete vnímat zvukové signály ze sluchátek. Při somatosenzorickém vyšetření Vám lékař nebo sestra připevní na zápěstí a na kotníky elektrody. Přístroj do nich bude pouštět slabé elektrické impulsy. Délka vyšetření je přibližně 30-60 minut.

Je provozována ve dvou formách:

• Na lůžkových odděleních – konziliární specializovaná logopedická péče prováděná denně v dopoledních hodinách, zejména na neurologii, ale také na OGNP, rehabilitaci, interně, traumatologii, infekčním odd. aj.
• Ambulantně – dle objednání a ordinačních hodin ambulancí č.1 a č.2.

Jakou péči poskytujeme

• Poskytujeme komplexní péči o dětské i dospělé pacienty s poruchami řečové komunikace a polykání.
• Provádíme odbornou diagnostiku a dlouhodobou systematickou terapii.
• Úzce spolupracujeme s lékaři i nelékařskými zdravotníky.
• Ambulantní intervenci zahajujeme na základě žádosti praktického či odborného lékaře.
• Naše logopedická péče je hrazena ze zdravotního pojištění.
• Ve spolupráci s ORL oddělením se podílíme na provozu specializované ambulance pro poruchy polykání a provádění vyšetřovací metody FEES u indikovaných pacientů.

Mezi nejčastější logopedické diagnózy u dospělých pacientů patří:

• Afázie – porucha individuálních jazykových schopností.
• Dysartrie – porucha motorické realizace řeči.
• Dysfagie – porucha polykání.
• Kognitivně-komunikační porucha – dominuje porucha kognitivních procesů, zároveň je však přítomna porucha řečové komunikace.
• Dyslalie – porucha artikulace.
• Koktavost

Mezi nejčastější logopedické diagnózy u dětských pacientů patří:

• Opožděný vývoj řeči
• Přetrvávající obtíže způsobené neurovývojovou poruchou – vývojová dysfázie, specifické poruchy učení, syndromy ADHD a ADD, poruchy autistického spektra.
• Dyslalie – vývojové a přetrvávající poruchy artikulace a fonologického rozlišování hlásek.
• Koktavost, breptavost – poruchy plynulosti řeči.
• Narušení vývoje řeči na základě jiného dominujícího postižení – mentální retardace.
• Mutismus – psychogenně podmíněná porucha řeči a komunikace.
• Narušení zvuku řeči u dětí s rozštěpovou vadou.

Kdy vyhledat klinického logopeda?

• Kdykoliv, pokud si nejste jisti, zda vývoj řeči Vašeho dítěte probíhá správně – bez ohledu na věk dítěte.
• Včasná diagnostika a zahájení logopedické intervence je klíčová.
• Na základě doporučení praktického či odborného lékaře zahájit či pokračovat v logopedické péči u dospělého pacienta, zejména po cévních mozkových příhodách, úrazech a operacích hlavy a krku, u nádorových a neurodegenerativních onemocnění nebo při přetrvávající dyslalii a koktavosti.

Je provozována ve dvou formách:

• Na lůžkových odděleních – konziliární specializovaná logopedická péče prováděná denně v dopoledních hodinách, zejména na neurologii, ale také na OGNP, rehabilitaci, interně, traumatologii, infekčním odd. aj.
• Ambulantně – dle objednání a ordinačních hodin ambulancí č.1 a č.2.

Jakou péči poskytujeme

• Poskytujeme komplexní péči o dětské i dospělé pacienty s poruchami řečové komunikace a polykání.
• Provádíme odbornou diagnostiku a dlouhodobou systematickou terapii.
• Úzce spolupracujeme s lékaři i nelékařskými zdravotníky.
• Ambulantní intervenci zahajujeme na základě žádosti praktického či odborného lékaře.
• Naše logopedická péče je hrazena ze zdravotního pojištění.
• Ve spolupráci s ORL oddělením se podílíme na provozu specializované ambulance pro poruchy polykání a provádění vyšetřovací metody FEES u indikovaných pacientů.

Mezi nejčastější logopedické diagnózy u dospělých pacientů patří:

• Afázie – porucha individuálních jazykových schopností.
• Dysartrie – porucha motorické realizace řeči.
• Dysfagie – porucha polykání.
• Kognitivně-komunikační porucha – dominuje porucha kognitivních procesů, zároveň je však přítomna porucha řečové komunikace.
• Dyslalie – porucha artikulace.
• Koktavost

Mezi nejčastější logopedické diagnózy u dětských pacientů patří:

• Opožděný vývoj řeči
• Přetrvávající obtíže způsobené neurovývojovou poruchou – vývojová dysfázie, specifické poruchy učení, syndromy ADHD a ADD, poruchy autistického spektra.
• Dyslalie – vývojové a přetrvávající poruchy artikulace a fonologického rozlišování hlásek.
• Koktavost, breptavost – poruchy plynulosti řeči.
• Narušení vývoje řeči na základě jiného dominujícího postižení – mentální retardace.
• Mutismus – psychogenně podmíněná porucha řeči a komunikace.
• Narušení zvuku řeči u dětí s rozštěpovou vadou.

Kdy vyhledat klinického logopeda?

• Kdykoliv, pokud si nejste jisti, zda vývoj řeči Vašeho dítěte probíhá správně – bez ohledu na věk dítěte.
• Včasná diagnostika a zahájení logopedické intervence je klíčová.
• Na základě doporučení praktického či odborného lékaře zahájit či pokračovat v logopedické péči u dospělého pacienta, zejména po cévních mozkových příhodách, úrazech a operacích hlavy a krku, u nádorových a neurodegenerativních onemocnění nebo při přetrvávající dyslalii a koktavosti.

Protizáchvatová poradna je primárně určena pro pacienty trpící epilepsií. Péče je zajišťována lékaři se statutem epileptologa. Jsme schopni postarat se o pacienty, u kterých nedošlo ke kompenzaci onemocnění při léčbě v běžných neurologických ambulancích. Aktivně spolupracujeme s terciárními centry pro léčbu farmakorezistentní epilepsie v Praze a Brně.

K vyšetření využíváme možnosti provedení EEG v našich laboratořích, dále speciální epileptologický protokol na magnetické rezonanci.

Sonografie krčních a mozkových tepen

UZ krčních a mozkových tepen, mezi lidmi také znám jako „SONO“. Jedná se o poměrně široce využívané vyšetření. Je neinvazivní, čili „nekrvavé“, nebolí, při běžném provádění nejsou známy nežádoucí účinky a dá se proto libovolně opakovat. Pomocí ultrazvuku zjišťujeme stav cév, které zásobují mozkovou tkáň a to jak na krku tak i přímo v mozku. Vyšetření slouží především při prevenci  vzniku či opakování mozkové příhody. Při menším stupni postižení používáme většinou terapii léky, v případě výrazného zúžení některé z tepen je možno přistoupit k jejímu uvolnění operací, voperováním bypassu nebo vložení tzv. stentu, který tepnu „vyztuží“. Méně používanou metodou je sledování tepen po krvácení pod mozkové pleny, kdy často dochází k jejich samovolnému smršťování. Na jihlavské neurologii provádíme toto vyšetření každý den. Po 13. hod. je vymezen čas pro ambulantní pacienty, kteří jsou na objednání. Doporučení k UZ může dát odborný i praktický lékař na základě telefonické domluvy. K vyšetření není nutná vůbec žádná příprava, uvítáme pouze, pokud si předem sundáte všechny ozdoby na krku. Pracujeme na moderních přístrojích a na našem oddělení probíhají i výukové kurzy pro lékaře z celé republiky.